Česká  Republika

Česká školní inspekce

Pražský inspektorát - oblastní pracoviště

 

 

Inspekční zpráva

 

Základní škola Charlotty Masarykové Praha 5 - Velká Chuchle, Starochuchelská 240

 

Starochuchelská 240, 159 00 Praha 5 - Velká Chuchle

 

Identifikátor školy: 600 038 432

 

Termín konání komplexní inspekce: 22. - 26. října 2001

 

 

 

Čj.

010 941/01-2700

Signatura

ka5zv102

 

charakteristika školy

Dle dodatku zřizovací listiny ze dne 9. listopadu 2000 vydaného zřizovatelem, Městskou částí Praha - Velká Chuchle (U Skály 2, 159 00 Praha - Velká Chuchle) je škola příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Škola sdružuje základní školu (1. - 9. ročník), školní družinu a školní jídelnu, dále mateřskou školu a školní jídelnu mateřské školy (odloučené pracoviště Starolázeňská 391/4). Škola realizuje v 1. – 9. ročníku výchovně-vzdělávací program MŠMT čj. 16 847/96-2, Základní škola. V letošním školním roce má 9 tříd a 208 žáků. Stanovená kapacita školní družiny činí dvacet pět žáků.

Počet dětí (45) zapsaných v dvoutřídní mateřské škole odpovídá kapacitě i schválené výjimce pro školní rok. Děti byly rozděleny do tříd podle věku. Z celkového počtu zapsaných dětí mají tři odloženou školní docházku (OŠD), dvě jsou mladší 3 let (nastoupí v průběhu školního roku) a tři děti jsou cizí národnosti.

Příslušným orgánem státní správy je Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství (Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4). Údajům obsaženým ve zřizovací listině (právní forma a součásti školy) i v jejím dodatku neodpovídá poslední Rozhodnutí o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení ze dne 22. září 1999, čj. ŠÚ/664/99/Bi.

Sledování výuky některých předmětů do jisté míry zkomplikovalo onemocnění dvou učitelů v době inspekce.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

Mateřská škola

Roční plán výchovně-vzdělávací činnosti vychází z konkrétních podmínek, v letošním školním roce se vedle týdenních plánů připravují pro potřebu učitelek i plány měsíční, jež navazují na plány časově tematické. Jako metodický materiál pro tyto účely slouží i nově vycházející odborné publikace. Úkoly jsou řazeny v tematických celcích, sleduje se rovnoměrnost všech výchovných oblastí. Prioritou MŠ je výchova dětí k ekologii. Její součástí jsou i pravidelné exkurze a návštěvy ekologického centra. U dětí s OŠD učitelky vedou pedagogické záznamy a individuálně s nimi pracují.

V jádru stabilizovaný pedagogický kolektiv tvoří čtyři učitelky, jedna z nich je současně zástupkyní ředitele ZŠ. Pouze jediná učitelka nesplňuje podmínku pedagogické a odborné způsobilosti. Prostorové podmínky jsou nedostačující, tepelné i světelné podmínky vyhovují. Každá skupina využívá třídu spojenou s hernou, společné hygienické zařízení a šatnu. Místnosti jsou zařízeny starším funkčním nábytkem. Hraček a didaktických pomůcek je v obou třídách dostatečné množství. Většina hraček je umístěna v dosahu dětí.

Učitelky mají k dispozici dostatek odborné literatury a funkčně používají didaktickou techniku. Vynikající podmínky má MŠ pro pobyt dětí venku. Přilehlá školní zahrada se celoročně využívá. Udržovaná travnatá plocha spolu s vhodnými herními prvky vytváří ideální podmínky pro pohybové vyžití dětí. Obohacením programu jsou vycházky do nedalekého lesoparku.

Provozní doba reaguje na potřeby rodičů. Pozornost se věnuje adaptaci nově nastupujících dětí; individuální přístup je konzultován s rodiči. Denní režim respektuje přirozené potřeby dětí. Poměr mezi činnostmi řízenými a spontánními je v průběhu celého dne vyvážený, dobu zátěže kompenzují pravidelně zařazované pohybové aktivity. Pravidelným pobytem dětí venku se děti otužují a snižuje se jejich nemocnost. Program vhodně doplňují další aktivity, vycházející ze zájmu rodičů i dětí. V průběhu dne je zajištěn pitný režim, není však optimálně organizován. Denní režim respektuje individuální potřebu spánku, děti s nižší potřebou odpočinku se věnují klidovým hrám.

Sebeobslužné návyky dětí jsou velmi dobré. Učitelky vedou děti k samostatnosti, systematicky rozvíjejí základní kulturně-společenské návyky, u starších dětí i pracovní dovednosti. Pozitivním prvkem jsou plynulé přechody mezi činnostmi. Hospitace za účasti zástupkyně ředitele sledovaly v  obou třídách spontánní i řízené činnosti, organizaci podávání jídla a režimové momenty.

Na spontánní činnosti při ranních hrách se učitelky zvlášť předem nepřipravují. Hry vycházejí ze zájmu dětí a učitelka zde přejímá roli koordinátora. V obou třídách děti využily ke hrám celý prostor. Většina mladších dětí si hrála individuálně, atmosféru třídy částečně narušil dosud neadaptovaný chlapec, jemuž se učitelka zvlášť věnovala. Hra starších dětí měla kooperativní charakter s aktivní účastí všech dětí. V obou třídách učitelky vhodně integrují do spontánních činností činnosti řízené, konkrétně výtvarné a pracovní; při nich se mohou učitelky věnovat i jednotlivým dětem.

Přehledy výchovné práce dokládají pravidelné zařazování ranních rozcviček. Sledované cvičení obsahovalo cviky přiměřené schopnostem dětí. Jen vybraná reprodukovaná hudba ve třídě starších dětí působila při cvičení zdravotních cviků nefunkčně. Úkoly řízených činností u mladších dětí učitelky většinou organizují individuálně, ostatní děti pokračují ve spontánních hrách. Ve třídě starších dětí učitelka vzbudila vhodnou motivací zájem dětí o činnost, která navazovala na předcházející pobyty venku a na jejich zkušenosti. Koncentrace pozornosti byla přiměřená věku. Aktivitu podporovalo dostatečné množství didaktického materiálu.

Učitelky děti k činnostem průběžně motivují a pozitivně je hodnotí. Starší děti se učí hodnotit výsledky práce druhých dětí, méně pozornosti se však věnuje sebehodnocení.

Mezi sebou děti komunikují naprosto přirozeně, ty starší bez problémů komunikují se všemi dospělými, dovedou vyjádřit vlastní pocity a přání. Verbální projev učitelek byl přiměřený při spontánních aktivitách, při řízených činnostech však převažoval nad projevy dětí.

Příprava a plánování vzdělávací činnosti dosahuje velmi dobré úrovně. Učitelky modifikují úkoly vzhledem ke schopnostem dětí. Podmínky personální jsou velmi dobré, materiální podmínky průměrné. Vhodně zvolený denní program vytváří velmi dobré podmínky psychohygienické. Motivace, interakce a komunikace mezi dětmi a mezi dětmi a dospělými jsou nadprůměrné.

Úroveň vzdělávání je velmi dobrá.

1. stupeň

Časové dotace sledovaných předmětů jsou v souladu s učebními plány. Obsah učiva v době konání inspekce odpovídá osnovám vzdělávacího programu MŠMT. Učitelky zpracovaly tematické plány některých předmětů. Jejich rozborem inspekce zjistila ve výuce sledovaných předmětů tyto nedostatky: nesystémovost a nahodilost v předmětech prvouka, přírodověda, vlastivěda; plánování vychází z učebnic, nikoliv z učebních osnov, nejsou zřejmé mezipředmětové souvislosti a v některých plánech se nerespektují úpravy a doplňky osnov Základní školy (český jazyk ve třetí třídě, matematika ve čtvrté třídě). Tyto nedostatky lze urychleně napravit, neboť chybné plánování se týká většinou až druhého pololetí. Kontrolou třídních knih bylo zjištěno nedodržení osnov ve výuce matematiky v páté třídě. Tematický celek konstrukce trojúhelníka podle věty sss je učivem sedmého ročníku, nikoliv pátého. Toto učivo již bylo probráno v šestém školním týdnu a žáci z něj byli klasifikováni. Vyučující jsou informováni o žácích se specifickými vývojovými poruchami (SVPU) učení a chování. Při výuce je zohledňovali okrajově, neboť zvolené metodické postupy jim k tomu poskytovaly jen velmi málo příležitostí. Žáci mohou navštěvovat nepovinný předmět práce na počítačích. Výukové cíle byly v hospitovaných hodinách reálné, odpovídaly aktuálnímu stavu třídy a učebním osnovám.

Z šesti učitelů mají dva  odbornou a pedagogickou způsobilost pro výuku na 1. stupni. Ostatní mají vzdělání pro učitelství na 2. stupni nebo jsou bez požadované kvalifikace. Absence odborné a pedagogické způsobilosti pro výuku na 1. stupni zčásti negativně ovlivňuje kvalitu výchovně-vzdělávacího procesu, především v pátém ročníku, kde vesměs vyučují druhostupňoví učitelé. Tato náhlá změna (vloni měla žáky většinu vyučovací doby třídní učitelka, letos je vyučuje sedm pedagogů) negativně ovlivňuje chování žáků.

Funkčně zařízené třídy s odpovídajícím školním nábytkem jsou vhodně uspořádány, vyzdobeny žákovskými pracemi a nástěnnými výukovými obrazy. Vyučující mají k dispozici základní didaktické a názorné pomůcky i audiovizuální techniku, při vyučování je však upotřebili minimálně (např. v hodině vlastivědy při výkladu tematického celku severní Čechy neměl učitel vůbec mapu ČR). Používané učebnice jsou schválené MŠMT. Alternativní zdroje informací byly aplikovány okrajově (český jazyk).

Sledovaná výuka byla pečlivě připravená s cílem osvojit si co nejvíce vědomostí. Neměnný a učitelům vlastní frontální způsob práce částečně eliminoval efektivitu vyučování i aktivitu a tvořivost žáků. Nejčastějšími činnostmi byly řízený rozhovor, výklad a práce s učebnicemi. Převažovala aktivita učitelů nad aktivitou žáků, především ve verbální komunikaci. Aktuální stav žáků v průběhu vyučování (tj. pokles pozornosti, únava či nuda) nebyl kompenzován žádnými relaxačními aktivitami. Absence kooperativních a tvořivých technik učení s sebou nesla stereotypní, někdy až monotónní model výuky. Spíše ojediněle kladli učitelé důraz na praktické využití znalostí žáků (český jazyk a vlastivěda v 5. ročníku). Nevyužívali názornosti a neumožňovali dětem vyjádřit svůj názor. Výjimku tvořila nadprůměrná výuka českého jazyka v první třídě, kde učitelka promyšleným způsobem strukturovala výuku, efektivně střídala pracovní činnosti, příkladně vedla průpravný nácvik psaní s použitím akupresurních prvků a dokázala i včas zařadit oddechový čas s rytmickými a pohybovými aktivitami. Přes všechna výše zmíněná negativa nelze vyučujícím upřít poctivou snahu žáky co nejvíce naučit. Na vysoké úrovni byly čtenářské dovednosti žáků ve třetí a čtvrté třídě.

Ve většině hodin nahrazoval vstupní i průběžnou motivaci pouhý popis průběhu nebo cíle hodiny. Učitelé málo využívali mezipředmětových vztahů a životních zkušeností žáků ze školního i mimoškolního prostředí. Ověřovali si pochopení učiva, ale jejich otázky se spíše zaměřovaly na pamětné zvládnutí učiva, neobjevovalo se v nich slůvko „proč!“. Pokud vyučující žáky průběžně hodnotili, tak většinou pozitivně, ale málokdy adresně. Nevedli je k vzájemnému hodnocení a sebehodnocení.

Jednání učitelů bylo vždy přiměřené věku žáků. Většina má u dětí přirozenou autoritu, která umožňuje pracovat v prostředí vzájemné důvěry a tolerance. Komunikace v rovině vyučující - žák byla díky vstřícnosti, klidu a trpělivosti vyučujících otevřená a děti respektovaly dohodnutá pravidla soužití (výjimku tvořila pátá třída). Pro rozvoj komunikačních dovedností žáků a jejich osobnostně sociálního rozvoje nebyly kromě jediné hodiny v prvním ročníku vytvořeny dostačující podmínky.

Kvalita vzdělávání na 1. stupni je průměrná.

 

 

 

 

2. stupeň

Český jazyk a literatura

Obsah učiva i časové dotace jsou ve všech ročnících v souladu s realizovaným vzdělávacím programem. Tematické časové plány respektují závazné osnovy a kontinuitu výuky mezi jednotlivými ročníky. Jsou většinou velmi stručné (formální výčet témat s měsíčním časovým rozvržením), pro přípravu výuky a pro účely její kontroly vedením školy nemají praktický význam. Volitelný předmět cvičení z českého jazyka v 7. – 9.ročníku se orientuje na rozšíření a prohloubení učiva a na přípravu žáků k přijímacím zkouškám na střední školy.

Vyučuje pět odborně i pedagogicky způsobilých učitelů. Styl a kvalitu jejich práce ovlivňuje především volba vyučovacích metod, schopnost žáky kladně motivovat a efektivně s nimi komunikovat.

Vyučuje se většinou v poloodborné učebně, velmi účelně a vkusně uzpůsobené pro vyučování češtiny, nebo v kmenových třídách. V době inspekce byly prostory upravené a čisté. Starší školní nábytek splňuje ergonomické parametry, ale je již dosti opotřebován.

Kabinet českého jazyka soustřeďuje v menším množství odbornou literaturu, pomocné knihy, literární texty, slovníky a gramatické tabule. Pro menší počet audiovizuálních nosičů je k dispozici i potřebná didaktická technika. Ve sledovaném vyučování se funkčně využíval zpětný projektor. Učitelé pořizují videonahrávky televizních kulturních a vzdělávacích pořadů. Používané učebnice mají schvalovací doložku MŠMT.

Jazykové vyučování vycházelo z konkrétních příkladů a i z praktické aplikace získávaných poznatků. Funkčně uplatnil všestranný jazykový rozbor v různých formách (vyhledávání informací, řešení problému ve skupinách, pracovní diskuse, společné opakování) rozvíjející logické myšlení a jazykové cítění.. Vnitřní diferenciace zohledňovala specifické vzdělávací potřeby žáků. Dílčí jazykové rozbory, pravopisná cvičení, použití slovníků a dalších materiálů se staly organickou součástí programu výuky. Využívaly se také alternativní zdroje informací a mezipředmětové vztahy.

Menší část sledovaných hodin charakterizovaly frontální formy práce s monotónním sledem činností (řízený rozhovor, popř. výklad, práce s učebnicí a opakování). Ve výuce literární výchovy převažoval literárně-historický přístup s důrazem na osvojení základních údajů. Žákovský referát tvořily výpisky z blíže neuvedené literatury, zpracované bez hlubšího vztahu nebo porozumění danému tématu. Učitelův rozvleklý komentář nereagoval na některé věcné chyby a v potřebné míře neobjasňoval žákům užité neznámé pojmy. Práce s konkrétním literárním textem se omezila na jeho přečtení a krátké odpovědi na zadané otázky. Stručný zápis do sešitů učitel nadiktoval. Zájem a znalosti získané mimo školu žáci příliš neprojevili, zůstali spíše pasivními příjemci informací. Výuka byla málo efektivní.

Sledovaný výběr žákovských písemností měl celkově spíše průměrnou úroveň. Ve větší části výuky byla zřejmá soustavná péče vyučujících o jazykovou i stylistickou kvalitu psaných i mluvených žákovských projevů. Zadávané domácí úkoly měly přiměřený rozsah a určený cíl.

Hlavním prostředkem úvodní i průběžné motivace byl především obsah učiva, případně argument o potřebnosti příslušných vědomostí k přijímacím zkouškám na střední školy. Ne vždy se účelně využívalo průběžné i závěrečné motivační hodnocení. Dílčím problémem části výuky byla převaha činnosti učitele nad činností žáků, frontální vyučování bez střídání činností a bez relaxačních momentů, oslabující žákovskou aktivitu a pozornost. Četnost klasifikace odpovídala situaci druhého měsíce školního roku.

Velmi dobrá úroveň verbální i neverbální komunikace většiny učitelů, variabilita vyučovacích metod i smysl pro humor kladně ovlivňují vzájemnou komunikaci mezi dětmi. Naopak demotivující účinek měl styl výuky nepodporující žákovskou aktivitu a iniciativu. Klidnou pracovní atmosféru někdy narušilo nevhodné chování některých žáků nerespektujících stanovená pravidla. Žáci běžně komunikovali s učitelem a reagovali na jeho podněty. Méně jsou však schopni spolupracovat sami mezi sebou a vzájemně se hodnotit.

Vyučování je v souladu se schválenými učebními dokumenty. Plánování a příprava výuky jsou celkově průměrné. Personální podmínky jsou z hlediska odborné způsobilosti velmi dobré. Materiální podmínky velmi dobré. V organizaci, metodách a formách práce i přes popsané nedostatky mírně převažuje velmi dobrá úroveň. Motivace a hodnocení jsou průměrné, v komunikaci a interakci mírně převažují pozitiva.

Kvalita vzdělávání v českém jazyku a literatuře je i přes konstatované jednotlivé nedostatky velmi dobrá.

 

Dějepis, občanská výchova

Obsah učiva i časové dotace jsou ve všech ročnících v souladu s realizovaným vzdělávacím programem. Časové plány respektují závazné osnovy a kontinuitu výuky mezi jednotlivými ročníky. Jsou většinou velmi stručné (formální výčet témat s měsíčním časovým rozvržením), pro přípravu výuky a pro účely její kontroly vedením školy nemají praktický význam.

Jediný učitel dějepisu a dvě učitelky občanské výchovy jsou odborně i pedagogický způsobilí. Kvalitu výuky ovlivňují především pedagogická zkušenost, vlastní invence a zájem o předmět, schopnost komunikovat se žáky a získat je pro předmět.

Vyučuje se v poloodborné učebně dějepisu, pro výuku velmi účelně vybavené, nebo v kmenových třídách. V době inspekce byly prostory upravené a čisté. Starší školní nábytek splňuje ergonomické parametry, ale je již dosti opotřebován. Kabinet společenských věd obsahuje běžné vybavení: větší soubor map, naučnou literaturu a historické atlasy, soubory hmotných pomůcek. Učitelé pořizují pro účely výuky videozáznamy z televizních vzdělávacích pořadů. Používané učebnice mají schvalovací doložku MŠMT, cílem je vytvářet jednotné řady. Ve výuce se obvykle využívají alternativní zdroje informací (literatura, média).

V dějepisu dominuje frontální vyučování s výraznou převahou činnosti učitele. Pozitivem jsou odborná úroveň a promyšlená struktura prezentace učiva, problémem zůstávají verbalismus, jednotvárnost metod a forem práce (výklad, řízený rozhovor, jedinými pomůckami byla učebnice a školní historický atlas). Žáci neměli příliš možností uplatnit vlastní aktivitu, ale přesto projevili značný zájem o předmět i dobré znalosti.

V občanské výchově se střídaly aktivizující formy práce podporující dětskou kreativitu, samostatné myšlení, formování vlastních názorů a postojů. Výrazným negativem v části výuky byl však naopak nezáživný monolog provázený pasivitou a malým zájmem žáků. Výchovu k občanství podporuje tradiční vzpomínková slavnost ke státnímu svátku, 28. říjnu, kterou škola organizuje spolu s místním zastupitelstvem a se Svazem bojovníků za svobodu v prostoru před pamětní deskou 1. odboje na budově školy. V letošním školním roce se konala v době inspekce 26. října dopoledne.

Úvodní a průběžná motivace využívala především obsahu učiva a zvolených metod (zajímavost tématu, možnost uplatnění vlastních znalostí získaných mimo školu, vlastního názoru a vlastní tvořivosti), byla pozitivní a podporovala aktivitu dětí. V části výuky však naopak zcela chyběla. Ne vždy se objevilo v závěru hodiny stručné zhodnocení spojené s  pochvalou.

Pokud se vyskytla snaha vést žáky k hodnocení výkonu ať vlastního nebo svých spolužáků, nesetkala se většinou s úspěchem.

Někteří žáci zejména při kooperativních činnostech nezvládali své chování a nerespektovali dohodnutá pravidla. Vyučující řešili tyto případy velmi trpělivě, taktně a vstřícně, nikoli však vždy úspěšně. Opakem bylo direktivní řízení výuky, neposkytující žákům téměř možnost vlastní aktivity, ať již v jakémkoli směru. Problémem vzájemné komunikace některých dětí bylo, že v dialogu nebo v diskusi nevnímaly obsah toho, co jim říkají jejich partneři.

Vyučování je v souladu se schválenými učebními dokumenty. Plánování je průměrné, i když příprava některých jednotlivých hodin byla velmi dobrá. Personální podmínky z hlediska odborné způsobilosti jsou velmi dobré. Psychohygienické a materiální podmínky jsou průměrné. Organizace, metody a formy výuky, motivace a hodnocení mají i přes konstatovaná pozitiva celkově průměrnou úroveň. Komunikace a interakce jsou průměrné.

Výuka dějepisu a občanské výchovy je celkově průměrná.

 

Anglický jazyk

Časová dotace anglického jazyka odpovídá schválenému učebnímu plánu. Výuka v jednotlivých ročnících na sebe navazuje. Učebnice používané na 2. stupni opakují, doplňují a vhodně prohlubují učivo probrané na 1. stupni tak, aby docházelo k zautomatizování jazykových struktur. Vyučující se důsledně snaží dosáhnout stanovených výukových cílů - porozumění mluvenému jazyku a schopnost jazyk srozumitelně aplikovat v každodenních situacích. Příprava na vyučování je promyšlená a pečlivá. Učitelka zohledňuje vnitřní diferenciací a individuálním přístupem žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.

Vyučují dvě učitelky s pedagogickou způsobilostí. Absenci odborné způsobilosti částečně řešily absolvováním různých jazykových a metodických kurzů. Současnou náročnou situaci, dlouhodobé onemocnění jedné z učitelek, řeší vedení školy operativně spojováním všech původně dělených vyučovacích hodin a zastupováním druhou vyučující. Uspořádání a vybavení kmenových tříd, kde se vyučuje, odpovídají psychohygienickým požadavkům.

Řadu učebnic Project doplňují pracovní sešity využívané ve školní práci i pro domácí přípravu. Častou součást výuky tvoří magnetofonové nahrávky rodilých mluvčích a doplňková četba anglického časopisu pro mládež, který žáci odebírají. Pro skupinovou práci s textem má škola k dispozici dostatek dvojjazyčných slovníků. Pro kontrolu a procvičování gramatiky používá učitelka další materiály a texty.

Struktura hodiny je natolik pestrá, že dokáže udržet pozornost většiny žáků, a to i ve třídách, kde je více žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Jasně formulované a srozumitelné pokyny sděluje učitelka často česky, i když má velmi dobrou anglickou výslovnost. Frontální metody výuky se střídají se skupinovými podle charakteru probíraného učiva. Velmi dobrá organizace a vhodné formy práce umožňují většině žáků aktivní účast a úspěšné uplatnění ve výuce. Všichni žáci mají dostatečný prostor pro nácvik jednotlivých jazykových struktur a jsou důsledně vedeni k aplikaci učiva. Metody náročné na přemýšlení se střídají s odpočinkovými, které jsou někdy spojeny s pohybem tak, aby děti mohly relaxovat. Ve výkladu učiva a při opravování chyb nebyly shledány žádné věcné nedostatky.

Aktivitu dětí podporovaly zejména komunikativní hry a rytmická jazyková cvičení. Pokud si žáci nevěděli rady s řešením úkolu, učitelka jim poradila nebo je vhodně navedla ke správnému řešení. Děti byly v průběhu hodiny spravedlivě hodnoceny, ale chybělo závěrečné zhodnocení celé vyučovací jednotky.

Verbální komunikace vyučující byla na vysoké úrovni a důraz při všech aktivitách byl kladen na rozvoj komunikativních dovedností. Z přístupu dětí ke skupinové výuce bylo zřejmé, že jsou na její časté používání zvyklé a znají dohodnutá pravidla. V nižších ročnících trvalo delší dobu, než se zklidnily při střídání činností. Nežádoucí chování žáků, které se tam občas projevilo, řešila trpělivě a taktně. Z celkové atmosféry ve vyučování bylo zjevné, že předmět patří k oblíbeným.

Využíváním různých metod a forem práce dosahuje učitelka velmi dobrých výsledků jak v úrovni vědomostí a dovedností žáků, tak ve schopnosti žáků vhodně aplikovat učivo. Velkým kladem je též pozitivní přístup žáků k předmětu.

Kvalita výuky anglického jazyka je velmi dobrá.

Matematika

Výuka matematiky probíhá v souladu se zvoleným vzdělávacím programem. Týdenní dotace vyučovacích hodin jsou u všech tříd dodrženy. Během školního roku mohou žáci navštěvovat bezplatné doučování organizované podle jejich potřeb. Příprava pedagogů na sledované hodiny byla dobrá, ale ne vždy se podařilo naplánovaný program v plné šíři realizovat. Poměrně časté bylo např. zadávání domácích úkolů o přestávce.

V průběhu 9. ročníku probíhá příprava na přijímací zkoušky formou dobrovolných konzultací. Učitelky mají informace o žácích se specifickými vývojovými poruchami učení a chování, ale jen zřídka s nimi individuálně pracovaly.

Vyučují dvě učitelky s odbornou a pedagogickou způsobilostí v poloodborné pracovně matematiky nebo v kmenové třídě. Místnosti mají dobrou estetickou úroveň, jsou funkčně vybavené žákovským nábytkem. Vhodně zvolená řada učebnic a sbírek nakladatelství SPN podporuje kontinuální výuku od 6. do 9. ročníku. Kabinet matematiky je vybaven potřebnými pomůckami pro výuku, ale část vybavení je již zastaralá. Sledovaná výuka měla tempo přiměřené věku a schopnostem žáků, málo se využívala didaktická technika a učební pomůcky.

Převládaly vyučovací metody a formy práce zaměřené na získávání žákovských vědomostí (metoda řízeného rozhovoru při opakování, výklad nového učiva, společné procvičení rozšířené o samostatnou písemnou práci žáků). Neuplatňovaly se kooperativní techniky učení. Při seznamování s novým učivem někdy převažovala činnost vyučujících a žáci se ocitali v roli pasivních příjemců informací. Důsledkem oslabení pozornosti a malé aktivity žáků ve vyučování byly některé projevy nevhodného chování. Jen v menší části výuky umožnila učitelce vnitřní diferenciace věnovat se individuálně žákům, kteří potřebovali její pomoc. Vyučující respektovaly individuální tempo a schopnosti žáků. Zadávané příklady zařazovaly s postupnou gradací obtížnosti. Domácí úkoly byly přiměřené rozsahem a vycházely z probraného učiva.

Úvodní motivace pouze popisovala průběh a cíl hodiny. Žáci měli dostatek času k procvičení učiva. Případné nejasnosti učitelky vždy ochotně vysvětlovaly, ale ne vždy efektivně ověřovaly pochopení látky. Průběžné motivační hodnocení bylo většinou obecné, často zcela chybělo zhodnocení závěrečné. Jen zřídka měli žáci příležitost hodnotit práci svých spolužáků nebo vlastní. Hodnocení písemných prací bylo přiměřené, chyby zřetelně vyznačeny. Dosažené výsledky tvoří podklad pro opakování učiva.

Převládala pracovní atmosféra, někdy však až nadbytečně uvolněná. Komunikační dovednosti žáků pozitivně ovlivňoval rozbor způsobů řešení úloh a jejich zdůvodnění, naopak popsaný styl frontální výuky nevytvářel dobré podmínky pro rozvíjení sociálních a komunikativních dovedností žáků. Nedostatkem byly časté jednoslovné odpovědi, důsledně se nevyžadoval slovní doprovod při práci žáků u tabule. Malá pozornost se věnovala rozvíjení kultivovaného mluveného projevu. Učitelky podněcovaly zájem žáků o předmět jejich účastí v matematických soutěžích Pythagoriáda a Matematická olympiáda.

Výuka je v souladu se schválenými učebními dokumenty MŠMT ČR. Její roční plánování a příprava jsou průměrné. Škola má průměrné podmínky pro výuku. V organizaci, aplikovaných formách a metodách výuky, ale i v motivaci žáků a jejich hodnocení, stejně tak i v komunikaci mezi žáky a učitelkami i žáky navzájem jsou pozitiva a negativa v rovnováze.

Výuka matematiky je průměrná.

Fyzika, chemie

Plánování výuky a týdenní dotace vyučovacích hodin jsou v souladu s osnovami zvoleného vzdělávacího programu. Stručné tematické plány různé kvality, většinou s velmi rámcovým  rozvržením učiva, nezahrnují laboratorní práce, exkurze a témata ochrany člověka za mimořádných situací.

Vyučují dvě učitelky s příslušnou odbornou a pedagogickou způsobilostí v poloodborné učebně se základním vybavením a s motivační výzdobou. Přilehlé kabinety jsou vybaveny staršími pomůckami, které nebyly obnovovány. Škola má malý počet žákovských souprav pro skupinové práce. Pro výuku se používají schválené učebnice. Při jejich výběru dávají pedagogové přednost uceleným řadám. Vhodně užívají video, demonstrační pomůcky a potřeby pro frontální pokusy.

Sledovaná výuka v tradičním pojetí byla promyšlená a připravená. Vyučující vycházely ze stanoveného cíle, vytvářely vhodné předpoklady pro zvládnutí učiva. K opakování učiva užívaly různé formy práce - orientační i klasifikační zkoušení, samostatnou písemnou práci s následnou kontrolou, krátké písemné prověrky, referáty spojené s diskusí či shrnutí celé kapitoly shlédnutím videozáznamu s probíranou tématikou. Náročnost otázek byla přiměřená znalostem a věku žáků a způsob formulace otázek je nutil aplikovat poznatky na obdobné situace. Ve výkladových částech hodin učitelky často používaly výklad spojený s frontálně prováděnými demonstračními pokusy nebo demonstraci pomůcek provázenou diskusí.

Výkladové i procvičovací části hodin oživovalo zařazení aktuálních problémů, související s probíranou tematikou, např. problémy ochrany životního prostředí. V 9. ročníku se žáci seznamují s možností použití dostupných prostředků protichemické ochrany jednotlivce (s ukázkou celého ochranného oděvu, cvičí se v nácviku nasazování a údržbě masek). Zápisy do žákovských sešitů byly přiměřeně dlouhé, spojené s opakování a s častou účastí žáků na jejich tvorbě.

Úvodní motivace spočívala v popisu průběhu a cíle hodiny. Dalším motivačním prvkem byly v několika hodinách připravené žákovské referáty. Hodnocení se uplatnilo pouze při frontálním a klasifikovaném opakování, chybělo naopak spolu s celkovým shrnutím učiva v závěru hodiny. Rezervy ke zkvalitnění výuky spočívají ve využívání vzájemného hodnocení a sebehodnocení žáků.

Frontální styl vyučování a převažující řízený rozhovor nevytvářely vhodné podmínky pro vzájemnou komunikaci žáků, naopak pozitivním prvkem byla pro její rozvoj diskuse. Ze žákovských reakcí lze soudit na dobrou úroveň znalostí. Přes kultivovaný projev a vstřícný přístup učitelek nerespektovali někteří žáci pravidla chování.

Vyučování je v souladu se schválenými učebními dokumenty MŠMT. Roční plánování a bezprostřední příprava výuky jsou na velmi dobré úrovni, podmínky výuky jsou průměrné. V organizaci, aplikovaných formách a metodách má výuka velmi dobrou úroveň. V oblastech motivace a hodnocení i interakce a komunikace jsou pozitiva a negativa v rovnováze.

Výuka fyziky a chemie je průměrná.

Přírodopis, zeměpis

Časové dotace předmětů jsou v souladu s učebním plánem. Stručné tematické plány obsahují časové rozvržení témat, případně exkurze a laboratorní práce, ale nenavazují na používané učebnice. Příčinou je rozhodnutí učitelů přejít od letošního školního roku ve všech ročnících na výuku podle běžných osnov, ačkoliv do konce předchozího školního roku vyučovali přírodopis s výrazným ekologickým zaměřením. (V této souvislosti je paradoxem ekologické zaměření výchovy v MŠ a jistá nekoncepčnost výše uvedeného rozhodnutí).

 Následkem této změny je i absence učiva o vnitřní stavbě těla obratlovců v tematickém plánu osmého ročníku. Podle vyjádření předsedy předmětové komise bude toto učivo zařazeno do plánu ročníku v příštím školním roce. Z plánů pro výuku přírodopisu není patrné zařazení učiva o chování obyvatelstva za mimořádných situací a využívání mimořádných botanických a geologických regionálních specifik.

Vyučují čtyři učitelé, jeden s odbornou a pedagogickou způsobilostí, tři pedagogicky způsobilí s odborností pro příbuzné předměty. Poloodborné učebny jsou současně kmenovými třídami a mají motivační výzdobu k danému předmětu. Kabinety obsahují převážně starší pomůcky, pro výuku některých témat pomůcky chybí, didaktická technika je zastaralá, např. využívání zpětného projektoru je omezeno jeho malou světelností a špatným zatemněním místnosti.

Při přípravě sledované výuky stanovili učitelé metody a cíle. Promyšleně zvolili a připravili pomůcky, jestliže jim chyběly, použili i náhradní materiály. Převažovaly frontální vyučovací metody a formy práce zaměřené na opakování a na vytváření žákovských znalostí  i dovedností spojených s pozorováním přírodnin a map.

Žáci užívali atlasy, případně měli možnost pozorovat modely a obrazy. Učitelé se nespokojovali s jednoslovnými odpověďmi, žáci se většinou dokázali vyjadřovat souvisle. Náročnost otázek byla přiměřená úrovni žáků. Při seznamování s novým učivem převažoval řízený rozhovor spojený se zápisem do sešitů, v některých hodinách doplňovaný demonstrací pomůcek. Vyučující vždy ověřovali, zda žáci učivo pochopili. Výklad byl vždy srozumitelný, věcně správný, přiměřený věku a schopnostem žáků. Logický sled učiva navazoval na předcházející znalosti. Procvičovací část hodin někdy oživilo zařazení aktuálních problémů souvisejících s probíranou tematikou, jen výjimečně skupinová a samostatná práce. Zápisy do žákovských sešitů byly přiměřeně dlouhé, jejich úprava měla odlišnou úroveň. V jednom případě nebyl dodržen správný metodický postup při tvorbě biologických nákresů.

V úvodu sledovaných hodin pouze někteří učitelé motivovali žáky obsahem a cílem výuky. Dalším motivačním prvkem bylo průběžné ověřování pochopení učiva. Při opakování převažovalo klasifikované písemné zjišťování vědomostí, orientační opakování a zkoušení jednotlivců bez aktivní účasti dalších žáků. Až na výjimky chybělo závěrečné hodnocení sledovaných hodin. Preferování jediné metody práce vedlo ke snížení pozornosti a zjevné únavě části žáků. Namátkově kontrolovaná klasifikace je přiměřená, četnost známek odpovídá termínu inspekce. Další formy hodnocení (sebereflexe, vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků) se ve sledovaných hodinách nevyskytly.

Výuka probíhala převážně v příjemné atmosféře. Vyučující měli k žákům pěkný vztah, který byl zřejmý ze způsobu vzájemné komunikace a odrážel se v chování žáků k pedagogům. Učitelka, která aplikovala kooperativní techniky učení, vytvářela prostor pro osobnostní a sociální rozvoj žáků.

Dlouhodobé plánování výuky přírodopisu je negativně ovlivněno rychlým přechodem na jiné osnovy. Příprava vyučujících na vyučování je velmi dobrá. Přizpůsobují výuku možnostem, daným zastaralými a chybějícími pomůckami tak, aby to neovlivnilo kvalitu výuky. Používají převážně tradiční metody výuky. V motivaci a hodnocení žáků rovněž v komunikaci mezi žáky a pedagogy i žáky navzájem jsou pozitiva a negativa v rovnováze. 

Kvalita vzdělávání předmětů uvedeného bloku je průměrná.

 

Praktické činnosti

Časová dotace předmětu je v souladu se vzdělávacím programem. Výběr zařazených tematických celků souvisí s materiálně-technickými a personálními podmínkami školy: práce s počítačem, provoz a údržba domácnosti a příprava pokrmů. Tematické plány se orientují k uživatelskému zaměření ve výpočetní technice a k získání vědomostí a dovedností při práci v domácnosti. Dělené skupiny mají přiměřený počet žáků, téměř každý může samostatně pracovat na počítači. Vyučuje jediná učitelka s pedagogickou způsobilostí. Pro výuku slouží velmi malá počítačová pracovna a prostornější školní kuchyňka. Dvanáct zastaralých počítačů (s operačním systémem MS-DOS, pouze na třech Windows 95) není propojeno v síti, učebna nemá připojení k internetu. K dispozici je pět jehličkových tiskáren. Používané učebnice pro výpočetní techniku podporují kontinuální výuku od 6. do 9. ročníku. Vyučující diktuje zápis do sešitů.

Teoretické znalosti žáci opakovali nebo nově získávali v úvodní části výuky a následně je prakticky aplikovali. Pracovní tempo odpovídalo zásadě věkové přiměřenosti, ale žákům s rozdílnou úrovní znalostí nebyly vždy zadány úkoly různé obtížnosti. Tam, kde učitelka nepřizpůsobila vyučovací metody aktuálnímu stavu třídy, vedla následná nízká aktivita žáků ke ztrátě pozornosti a projevům nevhodného chování. Volba kooperativních metod při tvorbě dovedností potřebných v domácnosti se naproti tomu setkala s kladnou odezvou.

Atraktivnost některých témat výpočetní techniky, zdůraznění jejího významu pro budoucí život vytvářela dostatečnou motivaci k předmětu. Při výuce témat provoz a údržba domácnosti a příprava pokrmů vyučující motivovala žákyně svými dovednostmi, znalostmi a postoji, vedla je k samostatnému řešení problémů. Průběžné slovní hodnocení doplnily při práci s počítači i krátké kontrolní testy.

Výuku občas negativně ovlivnila snaha některých žáků neakceptovat dohodnutá pravidla chování.

Výuka je v souladu se schválenými učebními dokumenty MŠM. Její roční plánování a příprava je na velmi dobré úrovni. Personální a materiální podmínky pro výuku jsou průměrné, citelně slabá místa však existují ve vybavení výpočetní technikou. podmínky ještě vyhovující. V organizaci, aplikovaných formách a metodách výuky, ale i v motivaci žáků a jejich hodnocení, stejně tak i v komunikaci mezi žáky a učitelkou i mezi žáky navzájem jsou pozitiva a negativa v rovnováze.

Výuka praktických činností je průměrná.

 

Rodinná výchova

Plánování a příprava výuky předmětu vychází z přijatého vzdělávacího programu, časová dotace je v souladu s učebními plány. Tematické plány jsou zpracovány v návaznosti na podmínky školy a v souladu s uvedeným učebním plánem.

Vyučuje učitelka s pedagogickou způsobilostí, s velmi dobrou znalostí problematiky předmětu a s velmi dobrým vztahem k žákům. Výuka probíhá v kmenových učebnách. Dostatek potřebné literatury umožňuje připravit žákům zadání pro společnou i samostatnou práci. Žákovské poznámkové sešity mají dobrou úroveň.

Sledované vyučování se zaměřilo na aktivní tvorbu odpovědného kulturního chování. Řízený rozhovor hojně střídaly kooperativní metody s prvky tvořivé dramatiky. Na motivující, emotivně zaměřený úvod, navozující příznivou atmosféru navázala diskuse kombinovaná s krátkým výkladem, se samostatnou, společnou i skupinovou prací.

Hodnotící část hodiny je propojována s tvorbou zápisu. Na převážně pozitivním hodnocení se podílejí všichni žáci. Důsledkem velmi dobré organizace výuky je převažující činnost žáků.

Učitelka vede žáky k přemýšlení o sobě samých i o ostatních lidech. Mezi ní a žáky panuje mimořádně dobrý vztah, který je důležitý při probírání emocionálně laděných témat.

Převažují kooperativní metody výuky, vyučuje se v mimořádně příznivé atmosféře. Kvalita výuky rodinné výchovy je velmi dobrá.

 

Tělesná výchova

Časová dotace i náplň jednotlivých hodin odpovídá schváleným učebním dokumentům. Ve všech zhlédnutých hodinách bylo zjevným cílem vytvořit kladný vztah žáků k pohybu a podpořit rozvoj jejich tělesné zdatnosti a výkonnosti. Z promyšleně vypracovaných tematických plánů je zřejmé, že poznatky a činnosti jednotlivých ročníků se doplňují a rozšiřují v ročnících následujících. Škola jen výjimečně organizuje nebo vysílá žáky do sportovních soutěží.

Vyučují čtyři učitelé s pedagogickou způsobilostí. Menší tělocvična je vybavena potřebným nářadím i náčiním, ale nemá dostatečně řešeno větrání. Pro výuku se dále využívá i travnatý prostor v obci nebo areál Chuchelského háje, vzdáleného asi dvacet minut rychlé chůze od školy. Tělesná výchova se vyučuje ve dvouhodinových blocích a přesun do areálu zdraví je spojený s rozběháním. Protože dochází výjimečně k souběhu výuky předmětu dvou skupin (na jednu tělocvičnu), plánují učitelé na zimní měsíce i činnosti mimo budovu, např. plavání, bruslení a bobování.

Snaha o maximálně produktivní a efektivní hodiny je zřejmá z pečlivé, promyšlené přípravy na vyučování. Organizační pokyny jsou většinou věcné a srozumitelné. Výběr forem a metod práce je vhodný vzhledem k náplni výuky. Styl výuky zohledňuje individuální potřeby a schopnosti žáků. Při rozcvičkách se objevovaly prvky protahovacích a srovnávacích cvičení. Po posilování následovalo protažení a uvolnění svalových partií. Při cvičení na nářadí poskytovaly učitelky dětem dostatečnou záchranu. Ve velké většině děti cvičily v cvičebních úborech a ve vhodné obuvi. Ojediněle byly použity nevhodné cviky nebo metody nácviku některých gymnastických prvků. Při posilování žáci postupovali individuálním tempem. Kooperativní metody a techniky učení se prosadily zejména při míčových hrách. Ukázky cviků předvedli vyučující kvalitně.

Zejména pohybové hry a soutěže podporují vhodnou motivaci. V některých případech nebyly učitelky při řízení soutěží zcela důsledné. Ne vždy byly děti opravovány, pokud neprováděly cviky správně. Součástí všech sledovaných hodin bylo závěrečné hodnocení. V ojedinělých případech použily učitelky nevhodně záporné motivace.

Komunikace mezi žáky a pedagogy probíhala na základě vzájemné důvěry a respektu, jen ojediněle nebyla dostatečně dohodnuta její pravidla. Obsah předmětu a styl výuky nutily žáky společně řešit problémy, podporovaly rozvoj jejich komunikačních dovedností. Veškeré projevy nekázně, objevující se zejména mezi mladšími žáky, řešily učitelky trpělivě, ale energicky. Všechny děti měly zřejmou radost z pohybu a kladný vztah k předmětu.

Styl výuky podporuje spontánní pohyb dětí a uplatňuje metody a formy práce, které v dětech formují kladný vztah ke sportu a k pohybu. Příčinou dílčích nedostatků, které se projevily při nácviku některých dovedností, je výuka tělesné výchovy pouze s pedagogickou způsobilostí. V motivaci a komunikaci převažují pozitiva.

Výuka tělesné výchovy je velmi dobrá.

Školní družina

Charakteristika: Škola prakticky uspokojuje všechny zájemce a rozsah provozu odpovídá potřebám žáků a veřejnosti. Nejvíce žáků je z 1. ročníku, osm žáků  z 2. a 3. ročníku a tři žáci ze 4. ročníku. Školní družina (dále ŠD) má vlastní pracovnu. Je v provozu od skončení vyučování do 16:30 hodin. Měsíční poplatek činí 100 Kč za žáka.

Podmínky výchovně vzdělávací činnosti.

Výchovnou a vzdělávací práci ŠD zabezpečuje vychovatelka s odbornou a pedagogickou způsobilostí. Učebna je zařízena zánovním nábytkem funkčně rozmístěným v souladu s převažující organizací práce. Nábytek zčásti neodpovídá proporcím dětí. Výzdobu tvoří obrazy a výtvarné práce žáků a vychovatelky. S ohledem na charaktere převažujících činností (rukodělné , výtvarné) má materiální vybavení ŠD dobrou úroveň. Audiovizuální technika, zejména počítač, se denně využívá. Pitný režim je dodržován. Umístění umývadel v učebně koresponduje s hygienickými požadavky, na toalety děti docházejí do vzdálenější části budovy. Základní hygienické návyky žáci mají. Poučení o jejich bezpečnosti nebylo v době konání inspekce do povinné dokumentace zapsáno.

Výchovně vzdělávací činnosti.

V denní skladbě převažují odpočinkové a rekreační aktivity. Odpočinkové činnosti naplňují poslech a spontánní aktivity. Zájem dětí směřuje k rukodělným pracím, k zásadám dopravní a zdravotní výchovy, k hrám. Nevyužity zůstávají vhodné podmínky pro pobyt venku. Motivace k řízeným a spontánním činnostem se omezuje pouze na zadání nebo popis. Žáci přistupují k činnostem s různým zaujetím, preferují počítačové hry.

Vychovatelka má dlouholetou praxi, práci připravuje a promýšlí. Staví však především na prověřených postupech a vnáší do aktivit málo vlastní invence. S dětmi komunikuje přátelsky a vstřícně, ale jejich vzájemnou komunikaci a spolupráci dostatečně nepodporuje. Shrnutí pozitiv v závěru činností a hodnocení nejsou v její práci soustavnou samozřejmostí.Jen v menší míře aplikuje kooperativní metody a formy práce. Atmosféra ve školní družině je uvolněná a přátelská.

Děti se mohou účastnit zájmových kroužků vedených většinou pedagogy školy.

Dokumentace ŠD.

Je veden předepsaný Přehled výchovně vzdělávací práce. Neobsahuje však aktuální změny. Rodiče přihlásili děti na zápisových lístcích. Docházka dětí se eviduje v Přehledu výchovně vzdělávací práce.

Organizační struktura.

Organizační řád školy jasně vymezuje postavení ŠD, její řízení ředitelem školy; definuje povinnosti vychovatelky, která nemá stanovenu samostatnou pracovní náplň. Vychovatelka nezpracovala funkční plán činností, který by informoval rodiče a motivoval žáky. Kontrola činnosti  ŠD není prokazatelná. Hodnocení ŠD je součástí sebehodnocení školy a odráží se ve výroční zprávě. V letošním školním roce nemá vychovatelka plánováno žádné další vzdělávání.

V celkovém hodnocení jsou pozitiva a negativa v rovnováze. Podmínky i vlastní aktivity školní družiny jsou průměrné.

 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání ve sledované oblasti

Vzdělávání má průměrnou úroveň.

 

Hodnocení podmínek vzdělávání

Plánování

Stručný koncepční materiál ředitele školy vychází z reálných možností typické příměstské spádové školy pro žáky z blízkého okolí (venkovské prostředí, rodinná atmosféra, bezbariérový přístup). Reálným cílem je vytvářet spolu s dalšími partnery příznivé prostředí pro výchovu a vzdělávání. Škola má přiměřenou nabídku nepovinných předmětů a kroužků, avšak pouze jeden volitelný předmět v 7. – 9. ročníku. Bezbariérový přístup umožnil integraci žáka s těžkým zdravotním postižením.

Koncepce mateřské školy vychází z daných podmínek a ze schopností a zájmu učitelek. Vzdělávací program byl rozšířen o seznamování se základy výuky anglického jazyka (zajišťované odborným lektorem), předplavecký výcvik a pobyt dětí ve škole v přírodě. Výuka hry na zobcovou flétnu se pro malý zájem rodičů nerealizovala.

Činnost školy se řídí ročním plánem činnosti, aktualizovaným po měsících. Roční plán vychází z analýzy uplynulého období. Obsahuje úkoly pro řídící práci a kontrolu, návrh nadstandardních aktivit pro školní rok a výhled dalšího vzdělávání učitelek. zjištěnými skutečnostmi.

Při kontrole učebního plánu a třídních knih bylo zjištěno, že v letošní deváté třídě nebyl během výuky v 6. – 9. ročníku naplněn minimální počet (6) stanovených hodin. Plánování učiva na 1.stupni i v některých dalších předmětech v té podobě, jak je popsáno v kapitole o vzdělávání, nemá zásadní význam pro výuku ani pro účely kontroly vedením školy.

Koncepční záměry jsou promyšlené a reálné, nedostatky existují v plánování výuky. Plánování je průměrné.

Organizování

Ředitel byl jmenován do funkce v roce 1991 Školským úřadem Praha 5. Další potvrzení ve funkci bylo v roce 1997 a 2000 s účinností od 1. 1. 2001.

Organizační uspořádání vychází z potřeb a velikosti školy a umožňuje operativní řízení. Součástí organizačního řádu je řada dalších precizujících dokumentů (vnitřní řád, vnitřní klasifikační řád, kritéria osobního ohodnocení atd.), které popisují provoz školy a vymezují kompetence pracovníků. Zástupkyně pro MŠ má stanovenu pracovní náplň, podle níž plně zodpovídá za její provoz. Škola prokazatelně dbá na ochranu osobních údajů o dětech. Vedení školy bylo upozorněno na problematiku některých bodů školního řádu (finanční úhrada za ztráty mobilních telefonů). Zdravý životní styl podporuje organizace hlavní přestávky, kterou žáci tráví za příznivého počasí venku. Nebyla však dodržena stanovená minimální šedesátiminutová délka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním

Jak vyplývá ze záznamů  jednání pedagogické rady, ze zápisů předmětové komise humanitních předmětů a metodického sdružení, zabývají se poradní orgány ředitele převážně plánováním a organizací výuky a hodnocením žáků. V jejich činnosti je nezřetelná sebeevaluační role v oblasti metodické, jen zřídka se zabývají didaktickými problémy. Toto zjištění koresponduje s konstatováním (viz kapitola o vzdělávání) určitých negativních stereotypů ve stylu výuky některých učitelů. Více pedagogické problematiky řeší pedagogická rada MŠ.

Informační systém je propracovaný, funkční, cílený k žákům, pracovníkům školy, rodičům i veřejnosti. V MŠ je součástí vnitřního řádu, zahrnujícího práva a povinnosti rodičů. Možnost každodenního kontaktu s rodiči pozitivně ovlivňuje vzájemnou spolupráci.

Zprávy o škole se objevují v regionálním tisku (Chuchelský zpravodaj). Na veřejnosti se škola prezentuje účastí v soutěžích a pravidelnou akademií pořádanou ke konci školního roku. Výroční zpráva byla zpracována v souladu s platnou legislativou. Poskytuje veřejnosti dostatek informací, obsah není v rozporu se zjištěnými skutečnostmi.

Kontrolovaná povinná dokumentace je vedena s dílčími nedostatky. Jsou to např. obecné zápisy v  třídních knihách, duplicita řadových čísel, vedení katalogových listů na kopiích. Záznamy v Přehledech výchovné práce MŠ dokladují průběh vzdělávací činnosti, vypovídací hodnota je dostatečná. U všech dětí s OŠD bylo doloženo příslušné rozhodnutí ředitele ZŠ.

Součástí práce školy je systematická spolupráce se sociálními partnery (zřizovatel, pedagogicko-psychologická poradna, policie atd.). MŠ také spolupracuje s klinickým logopedem a s ekologickými organizacemi Toulcův dvůr a Tereza.

Organizování odpovídá potřebám školy, má dílčí nedostatky v činnosti poradních orgánů a ve vedení povinné dokumentace. Má průměrnou úroveň.

Vedení a motivování pracovníků

Vedení školy spoluvytváří klidnou pracovní atmosféru, specifické podmínky menší školy umožňují denní kontakt se všemi pracovníky.

Pedagogický sbor má rovnoměrnou věkovou skladbu a je vcelku stabilizovaný. Jeho členové využívají svou odbornost a specifické schopnosti při vedení zájmových kroužků a organizaci dalších aktivit školy. Málo však ve výuce uplatňují široké spektrum metod a forem práce. Nekvalifikování vyučující konzultují s kolegy s plnou odbornou a pedagogickou způsobilostí, ale výsledky této spolupráce nejsou vždy efektivní. Vedení školy iniciuje další vzdělávání učitelů. Jeho výsledky se odrážejí zejména při práci s dětmi se SVPU a s těžkým mentálním postižením, pozitivně ovlivňují sociální vztahy. V mateřské škole se učitelky v tomto školním roce seznamují s novým rámcovým programem předškolního vzdělávání. Pracovníci školy byli prokazatelně seznámeni s kritérii hodnocení, která mají motivační charakter a uplatňují se v praxi. Sebehodnocení školy je jasně patrné pouze z výroční zprávy školy.

Vedení a motivování pracovníků je velmi dobré.

Kontrolní mechanizmy

Vedení školy zpracovalo rámcový roční plán kontrolní činnosti, průběžně ho realizuje a vede k tomu přehlednou podpůrnou dokumentaci. Výchovně-vzdělávací práci kontrolují ředitel školy a jeho zástupci. Výsledky kontrolní činnosti se prokazatelně projednávají s jednotlivými pracovníky. V některých oblastech (plánování učiva, metody a formy práce, metodická pomoc učitelům méně zkušeným nebo bez odborné způsobilosti) se však kontrolní mechanismy uplatnily nedůsledně a povrchně. Celková analýza a zobecnění výsledků ani přijatá opatření nejsou z předložené dokumentace (záznamy z pedagogické rady) doložitelné.

Vedení školy dobře zná kvalitu práce členů pedagogického sboru. Při hodnocení práce učitelů zdůrazňuje ředitel pozitiva jako povzbuzující motivaci. V rozborech výuky sledované spolu s inspekcí však v některých případech ne zcela výstižně pojmenoval a analyzoval zřejmé problémy. Není prozatím vytvořen propracovaný systém vnitřní evaluace pedagogické práce školy, který by více podpořil systematické plánování, efektivní motivaci a větší využívání kooperativních metod a forem práce. Pro srovnání výchovně-vzdělávací práce školy s ostatními školami na úrovni kraje i ČR využívá srovnávacích testů SCIO. Systém kontroly hospodaření školy je funkční.

Kontrolní systém je sice zpracován, ale v jeho praktické realizaci se projevily nedostatky, které omezují jeho účinnost. Jeho úroveň je průměrná.

Hodnocení podmínek vzdělávání

Podmínky vzdělávání jsou průměrné.

Hodnocení efektivnosti využívání prostředků přidělených  ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí  a vzhledem k učebním dokumentům

Hodnocení efektivnosti čerpání NIV

Základní škola byla zřízena od 1. ledna 2001 jako samostatný právní subjekt s právní formou příspěvkové organizace. Kontrolované období se týkalo l. pololetí roku 2001. Závazné ukazatele neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu stanovené Magistrátem hlavního města Prahy byly upraveny dne 25. září 2001, položky jsou uvedeny bez členění na jednotlivá zařízení (základní školu, školní jídelnu, mateřskou školu a školní jídelnu. Výsledek hospodaření školy byl pozitivní, celkové neinvestiční výdaje nepřekročily částku přidělenou ze státního rozpočtu a nebylo zjištěno nehospodárné nakládání s těmito prostředky.

Hodnocení efektivnosti čerpání mzdových prostředků

Zařazování zaměstnanců do platových tříd a platových stupňů bylo kontrolováno u pedagogických a nepedagogických pracovníků. Provádí se podle platných předpisů. Kontrola neshledala nedostatky. Výše osobních příplatků byla čtvrtletně přehodnocována a písemně stanovena v souladu s platnými předpisy. Rozpočet a zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb byly vypracovány jako samostatná interní směrnice. Prostředky fondu byly použity na stravování zaměstnanců, na kulturní a rekreační akce v souladu s vyhláškou. Na fond má škola zřízen samostatný účet.

Personální a mzdovou agendu zpracovává Středisko služeb školám, finanční účetnictví je zajišťováno na základě smlouvy o dílo. Byla provedena kontrola stavu na běžném účtu (analyticky členěném pro Základní školu, školní jídelnu při ZŠ, mateřskou školu, školní jídelnu při MŠ) k 30. červnu. 2001. Výpisy z účtů souhlasí s účetní knihou, rovněž finanční stav na čtyřech pokladnách školy vykázal shodné údaje s účetní evidencí. Údaje o mzdových prostředcích uvedené ve výkazu škol (MŠMT) P 1 – 04 Čtvrtletní výkaz o pracovnících a mzdových prostředcích v regionálním školství za l. – 2. pololetí 2001 souhlasí s údaji v účetní knize. Mzdové prostředky byly čerpány efektivně.

Hodnocení efektivnosti čerpání ONIV

Ostatní neinvestiční výdaje škola čerpala na osobní ochranné pomůcky, vzdělávání učitelů, na učebnice a učební pomůcky, cestovné , služby spojené se zajištěním mzdové a účetní agendy, fond kulturních a sociálních potřeb. Kontrola neshledala neefektivní čerpání prostředků ze státního rozpočtu.

 

Hodnocení efektivnosti čerpání účelových prostředků

Účelové prostředky nebyly škole ve sledovaném období přiděleny.

Hodnocení výroční zprávy o hospodaření školy

Výroční zpráva  v ekonomické části obsahuje všechny náležitosti vztahující se k l. pololetí 2001.Vypovídací hodnota je velmi dobrá.

Hodnocení efektivnosti využívání prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem k učebním dokumentům

Finanční prostředky přidělené škole byly ve sledovaném období čerpány hospodárně vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem k učebním dokumentům.

 

Další významná zjištění

Výchovné poradenství

Inspekce sledovala způsob a organizaci výchovného poradenství studiem dokumentace, při rozhovoru s výchovnou poradkyní a ve vyučování.

Funkci výchovné poradkyně a současně protidrogové koordinátorky vykonává pedagožka s příslušnou odborností. Má vypracovaný dlouhodobý plán specifikovaný pro jednotlivé okruhy činnosti: práce s dětmi se specifickými vývojovými poruchami učení a chování (SVPU) a s dětmi se zdravotními potížemi, práce s talentovanými žáky, profesionální orientaci žáků, protidrogovou prevenci, sledování odborného tisku a předávání informací učitelům, spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, dětskou lékařkou a s oddělením péče o rodinu a dítě. Tento dlouhodobý plán je konkretizován v ročním plánu, kde jsou uvedeny vybrané semináře a kurzy, kterých se zúčastní jednotliví pedagogové. Výběr těchto akcí vychází z potřeb škol, je zaměřen na získávání aktuálních znalostí při práci s dětmi, které jsou v současné době žáky školy. Pro integrované žáky se specifickými poruchami učení jsou zpracovány individuální plány, na jejich vypracování se podílí výchovná poradkyně a třídní učitel. Nedostatkem těchto plánů u žáků druhého stupně je skutečnost, že v nich není uvedená práce s integrovaným žákem ve všech předmětech.

Úroveň výchovného poradenství je velmi dobrá.

 

Vnímání školy rodiči

Anonymní dotazník pro rodiče zjišťuje, jak vnímají a hodnotí jednotlivé oblasti a podmínky výchovné a vzdělávací práce ve škole. Bylo rozdáno 66 dotazníkových listů v 5., 8. a 9. ročníku. K vyhodnocení jich rodiče odevzdali 28 (42%). Nevyjádřilo se pouze 5% dotázaných. Hodnocení oblastí je srovnáním očekávané kvality se skutečností, nikoli srovnáním s jinou školou nebo se standardem. Dosažený průměr v jednotlivých oblastech je signálem, kde může škola zvýšit svoje úsilí.

 

 

 

Jednotlivé ukazatele podle dosažených průměrných hodnot získaly následující pořadí:

Hodnocená oblast

 Průměr hodnocení

1. Informační služby školy pro rodiče

1,6

2. Sociální vztahy ve skupině spolužáků

1,7

3. Hodnocení žáka (hodnocení odpovídá domácí přípravě a práci ve škole, pravidla hodnocení jsou rodičům i dítěti předem známa a dodržují se)

1,8

4. Vztahy mezi učitelem a žákem

2,0

5. Psychohygienické podmínky školy

2,0

6. Kvalita výchovného poradenství

2,1

7. Úroveň vzdělávání ve škole

2,3

8. Kvalita přípravy pro další studium, ev. pro nástup do zaměstnání

2,3

9. Plnění očekávaného vzdělávacího programu školy

2,4

10. Další aktivity školy (soutěže, sportovní akce, nabídka pro volný čas)

2,5

11. Další nabídka vzdělávacího programu (výběr volitelných a nepovinných předmětů )

2,6

12. Materiálně technické podmínky školy

2,8

13. Celkové hodnocení školy rodiči

2,2

Hodnocení 2 volilo 48% respondentů.

Hodnotící stupnice dotazníku

Zcela spokojen/a

Spíše spokojen/a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spíše nespokojen/a

Nespokojen/a

Nemohu posoudit

1

2

3

4

5

6

Z výsledku ankety je zřejmé, že rodiče vnímají školu převážně pozitivně.

Školní jídelna

Školní jídelna základní školy je umístěna v přízemí školní budovy; v jejím suterénu se nacházejí kancelář vedoucí jídelny, šatna zaměstnanců jídelny a skladové prostory. Všechny prostory jsou vzorně udržovány v čistotě a pořádku. Kuchyně je vybavena nerezovým zařízením (dva nerezové elektrické sporáky, elektrická ohřívací stolička, el. pečící trouba, varný kotel , univerzální robot, mycí stroj, čtyři pracovní stoly, dvě smažící pánve). Výdejna je rovněž dobře vybavena, aby podávané jídlo bylo v teplotách, které vyžaduje vyhláška Ministerstva zdravotnictví (varna, ohřívací stolek). Všichni zaměstnanci kuchyně mají platné zdravotní průkazy.

Statistický výkaz vykazuje celkem 184 strávníků, plánovaná kapacita kuchyně je 260, celkový počet míst u stolu je 64. V době inspekce se stravovalo 162 strávníků. Organizaci a výdej stravy určuje provozním řád. Na konzumaci jídla mají žáci dostatek času, kultuře stolování věnuje pozornost pedagogický dozor.

Na jídelníček jsou zařazována většinou jídla  české kuchyně z vepřového masa a drůbeže. K přípravě pokrmů byla použita převážně mrazená zelenina, na přílohové saláty pak zelenina čerstvá. Ovoce je do jídelníčku zařazováno dvakrát do měsíce. Finanční normativ na potraviny pro děti i dospělé odpovídá platným rozpětím. Spotřební koš, doporučený na základě metodického zpracování MŠMT není zpracováván. Při přípravě pokrmů postupují pracovnice školní jídelny podle závazných technologických postupů.

Úroveň školní jídelny je velmi dobrá.

Výčet dokladů, o které se inspekční zjištění opírá

 

 

·        Zřizovací listina Městské části Praha – Velká Chuchle ze dne 25. září 2000.

·        Dodatek ke zřizovací listině ze dne 9. listopadu 2000.

·        Rozhodnutí o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení
ze dne 22. září 1999, čj. ŠÚ/664/99/Bi.

·        Organizační řád školy.

·        Povinná dokumentace škol a školských zařízení podle § 38a zákona č. 29/1984 Sb., (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vztahující se k  hodnocení činnosti školy: Třídní knihy, třídní výkazy a katalogové listy žáků vztahující se ke školním rokům 2000/2001 a 2001/2002, personální dokumentace zaměstnanců školy, záznamy z jednání pedagogické rady za školní roky 2000/2001 a 2001/2002

·        Jmenovací dekrety ředitele čj. ŠÚ/440/Vei/97 a ŠÚ/881/Vei/00

·        Vybrané žákovské knížky, sešity a další práce žáků

·        Fakultativní dokumentace vedení školy a jednotlivých učitelů: Filosofie školy a koncepce jejího dalšího rozvoje, Hlavní úkoly ve školním roce 2000/2001, plán kontrolní činnosti, tematické plány, záznamy z hospitací.

·        Podkladová inspekční dokumentace.

·        Dotazník pro ředitele před inspekcí.

·        Hospitační záznamy ČŠI.

·        Výkaz P1 – 04 za 1. – 4. Q 2000.

·        Hlavní účetní kniha k 30. červnu 2000.

·        Vnitřní platový předpis.

·        Poslední úprava rozpočtu OŠ MHMP na rok 2001

·        Knihy faktur – výběr č.fa 41003, 017, 022, 21028, 29, 30, 33, 41, 66, 07.

·        Výkaz škol (MŠMT) P 1 – 04 Čtvrtletní výkaz o pracovnících a mzdových prostředcích v regionálním školství za l. – 2. pololetí 2001

·        Výkaz škol (MŠMT) V 17-01 O společném stravování dětí a mládeže k 15. říjnu 2001

·        Výkaz zisku a ztráty sestavený k 30. červnu 2001

·        Účetní kniha k 30. červnu 2001

·        Jídelníčky, rekapitulace stravného 9/2000

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěr

Komplexní inspekce sledovala vzdělávání v předmětech, jmenovitě uvedených  v příslušné kapitole. Ve vztahu ke sledovanému vzdělávání posuzovala podmínky výuky. Součástí inspekce byla kontrola efektivnosti využívání prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem k učebním dokumentům.

Zvolená koncepce školy je reálná, odpovídá daným možnostem a podmínkám, je v souladu se zájmy rodičů a dětí. Inspekce vymezila v činnosti školy následující klady i problémy.

 

Pozitiva

 

·        Velmi dobrá úroveň výchovného poradenství

·        Velmi dobrá úroveň pedagogické práce v mateřské škole

·        V jednotlivých konkrétních případech (viz blíže Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání) velmi dobrá pedagogická práce v základní škole

·        Příznivé mezilidské vztahy pracovníků školy

·        Kladné vnímání školy rodiči

·        Bezbariérový přístup do školní budovy

·        Integrace žáka s těžkým zdravotním postižením

 

 

Negativa

 

·        Nedostatky v plánování výuky, zejména na 1. stupni

·        Malé využívání kooperativních metod ve vyučování

·        Podceňování motivačního faktoru ve vyučování

·        Zčásti zastaralé pomůcky a didaktická technika a jejich nepříliš časté využití ve vyučování

·        Nesplnění učebního plánu (minimální hodinové dotace) ve výtvarné výchově v letošním
 9. ročníku

·        Náhlý a problematický přechod výuky přírodopisu z alternativních osnov na běžné osnovy

·        Nedodržení minimální délky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním

·        Problematické chování některých žáků ve vyučování

 

 

 

 

 

 

 

 

Složení inspekčního týmu a datum vyhotovení inspekční zprávy

 

 

Razítko

 

 

 

Školní inspektoři:

Titul, jméno a příjmení

Podpis

Vedoucí týmu

Mgr. Jiří Vagenknecht

...........................................

Členové týmu

PaedDr. Jana Křesťanová

...........................................

 

PaedDR. Alena Klímová

...........................................

 

RNDr. Jitka Loubová

...........................................

 

Mgr. Marie Poesová

...........................................

 

Mgr. Libuše Tláskalová

...........................................

 

Mgr. Boris Tvarůžek

...........................................

 

Další zaměstnanci ČŠI

Jitka Částková

 

 

V Praze dne 27. listopadu 2001

 

 

Datum a podpis ředitele školy stvrzující převzetí inspekční zprávy

 

 

Datum převzetí inspekční zprávy: 30. listopadu 2001

 

 

Razítko

 

 

 

Ředitel školy nebo jiná osoba oprávněná jednat za školu

 

Mgr. Jiří Kovařík

...........................................
podpis

 

 

 

Předmětem inspekce bylo zhodnocení činnosti školy dle § 18 odst. 3, 4 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

Dle § 19 odst. 7 téhož zákona může ředitel školy podat připomínky k obsahu inspekční zprávy České školní inspekci do 14 dnů po jejím obdržení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy jsou její součástí.

 

 

Hodnotící stupnice

Stupeň

Širší slovní hodnocení

Vynikající

Zcela mimořádný, příkladný

Velmi dobrý

Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň

Průměrný

Negativa a pozitiva téměř v rovnováze,  průměrná úroveň

Pouze vyhovující

Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa

Nevyhovující

Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu.

 

Plní, je v souladu

Dodržuje, čerpá účelně, efektivně

Neplní, není v souladu

Nedodržuje, nečerpá účelně, efektivně

 

Další adresáti inspekční zprávy

Adresát

Datum předání/odeslání inspekční zprávy

Podpis příjemce nebo čj.

jednacího protokolu ČŠI

Příslušný orgán státní správy: MHMP, odbor školství

2002-01-02

010 9/02-2700

Zřizovatel: MČ Praha - Velká Chuchle

2002-01-02

010 10/02-2700

 

Připomínky ředitele školy

Datum

Čj. jednacího protokolu ČŠI

Text

 

 

Připomínky nebyly podány.